Smrčina

… Známo budiž všem, že jsem, chtějíce býti stále účastni pobožných modliteb a orodování u Boha mužů duchovních podle řehole cistercké posvátný život vedoucí, na statku našem královském v Čechách, vůbec Zbraslav řečenému, ustanovili založiti klášter bratří řehole cistercké, kterémuž jsme jméno Královské síně (Aula Regia) dali a to ke chvále Boha a blahoslavené Marie Panny, na památku předků našich a pro spásu duší, aby tam bratři shromáždění jmenovaného řádu stále sídlo své měli.

Tento klášter zajisté ve srozumění s důstojným otcem, panem Tobiášem, biskupem pražským, onoho místa vrchním pastýřem, chtěli jsme a chceme, zařídili jsme a zařizujeme, aby bezprostředně byl podřízen klášteru sedleckému téhož řádu cisterckého a v téže diecézi pražské, kteréhož kláštera, totiž sedleckého, bratr Konrád jako opat s některými jinými bratřími pro zavedení klášterní společnosti ve Zbraslavi ustanoven byl, což také vztahovati má se na jeho nástupce v opatství, jižto by buď z výše řečeného kláštera zbraslavského nebo odjinud podle pravidel téhož ustanoveni byli. Téhož otce Konráda opata i jeho tovaryšstvo sami jsme s výše řečením panem Tobiášem, biskupem pražským, v toto místo uvedli a skutečné jeho držení odevzdali. Aby však řečený opat a bratři v tovaryšstvu nepostrádali pomoci vezdejší, ano aby spíše jí podporování propívali v duchovním životě svém a svobodně Boží službě věnovati se mohli, aby snadněji cítili, že klášter štědrotou nadán jest, dole psané statky naše královské za věno tomuto klášteru zbraslavskému dali jsme a dáváme, udělili jsme a udělujeme ze zvláštní milosti chtíce, aby opat a bratři téhož kláštera, kteří nyní jsou a kteří i budoucně budou, tyto statky co své vlastní navždy drželi a měli svobodně v míru a v pokoji. Tyto statky kázali jsme tu jmény poznamenati, aby toto od nás učiněné nadání během času z paměti nevyšlo. Jsouť následující: nablízku města Prahy… (vyjmenováno 13 obcí), potom v distriktu kamýckém… (vyjmenováno 10 obcí). Potom okolo Mýta (Mutam), Stradouň (Stradim) a Džbánov (Džuanow), dále v distriktu poličském Banin (Banins), Nová Bělá (nova Bela), v distriktu ústeckém samo město Ústí (Wilhelmsverd, kterému říkají Ústí), Oldřichovice (Ulrichsdorff), Kerhartice (Gerhardsdorff), Řetová (Bytow), Česká Řetová – Řetůvka? (Boemicalis Bytow), Krátká Třebová – Třebovice? (brevis Tribovia), Dlouhá Třebová (longa Tribovia), Knapovec (Khappendorff), Dolní Houžovec (Sifrisdorff), Horní Houžovec (Hergrichsdorff), Dolní Dobrouč (Libental), Horní Dobrouč (Ditrichspach), trhový městec Česká Třebová (Villa forensis, quae vocatur Tribovia Boemicalis), Parník (Parnik), Rybník (Ribnik), Zhoř (Zhors), Skuhrov (Skurow), Malín – Semanín? (Malen), Anenská Studánka (Kunžvald, Kunigsfeld), Helvíkov (Hervigsdorff), Ostrov (Mickelsdorff).

Potom v distriktu lanškrounském město Lanškroun (civitas Landeschron), Žichlínek (Sichlingsdorff), Sázava (Zasov), Albrechtice (Albrechtsdorff), Herbortice (Herbortsdorff), Dolní a Horní Heřmanice (Hermansdorff), Výprachtice (Wiprechtsdorf), Čenkovice (Czunkensdorff), Orličky? (Reinprechtsdorff), trhový městec Jablonné (Gablona Villa forensis), Jamné? (Perschtolsdorff), zaniklé? (Ludminsdorff), Verměřovice (Wernhersdorff), Valteřice (Waltrsdoff), Bystřec (Walthersodrr), Petrovice (Petirsdorff), Čermná (Rottenwasser), Jakubovice (Jacobsdorff), Třešňovec (Jansdorf), Rudoltice (Rudolphsdorff), Damníkov (Tamichsdorff), Trpík (Tirpings), Luková (Lucov), zaniklá obec mezi Jakubovicemi a Lanškrounem? (Woitsdorff) a Kozí noha (Cigenfus), se vším tím, co za starodávna k tomuto distriktu lanškrounskému náleželo, s lidmi, vinicemi, rolemi oranými i neoranými, vrchy, rovinami, lesy, lukami, pastvinami, s rybolovem ve vodách a potocích, se vším právem a pravomocí, s důchody, užitky a jiným příslušenstvím tak, že soudcové (rychtáři) vsí a měst, výše řečeného kláštera, kteří tam od opata dosazeni budou, ve městech a vsích podle práva výsady od nás těmto městům a vsím učiněné a podle zvyku v každém případě plnou svobodnou moc míti mají; vrchnictví a práva, jež nad jinými kláštery a jejich statky máme, též nad tímto klášterem a statky k němu náležející sobě dědicům navždy vyhrazujeme. Ze zvláštní přízně a milosti k řečenému opatství a klášteru zbraslavskému povolujeme i to, aby v našich lesích v sousedství jsoucích pro zaopatření opata a k stavbě domů potřebné dříví bez překážky porážeti mohli…

Dále následuje úplné vynětí kláštera a jeho poddaných z obecného práva zemského pod církevní právo nově založenému klášteru ve Zbraslavi. Konec listiny je u všech podobných věnovacích listin stejný až na plné jméno obdarovaného a nemá žádný vztah k našemu regionu. Závěrečná část listiny o stvrzení zní:

… Jako důkaz výše uvedeného sjednání nařídili jsme potvrditi zde listiny předložené pečeti Naší Výsosti. Dáno v Brně rukou ctihodného Biskupa Petra Basilejského, Vyšehradského Kanovníka a Našeho milého hlavního Kancléře Království Českého. Léta Páně 1304 dne 12. měsíce června. V roce osmém Našeho kralování v Čechách a v roce čtvrtém Našeho kralování v Polsku.

Z Dolnočermenského zpravodaje č. 5/2001